bckground.gif
Fotorally

A máme tu závěr sezóny. Po Příbrami se odjede již jen sprint v Vsetíne a pak několik "sranda" závodů jako Setkání mistrů, Pražský rallysprint a Mikuláš. Co dodat, uteklo to rychle, stejně jak uteče samotná rally. Ale vraťme se ještě do poloviny října, kdy vládlo krásné, téměř letní počasí. Po roční odmlce jsme vyjeli opět do Příbrami, aby jsme se poprali o co nejlepší výsledek v rámci kategorie 5, tedy historická auta v periodě výroby 1990-1996. Před Příbramí jsme drželi fantastickou druhou příčku za famózním Jindrou Štolfou. Za námi byl ale Vlasta Neumann s překrásným Fordem Cosworth RS, ale bylo jasné, že jestli Vlastu nezradí technika, půjde před nás.

Tím, že článek vždycky píšu až se značným zpožděním, tak hodnocení dopadlo tak, že v Kategorii 5 vyhrál celkově Jindra Štolfa, druhý byl Vlasta Neumann no a já s Markem jsme obsadili krásné a dovolím si říci že i zasloužené třetí místo.Ale zpět na tratě Rally Příbram. Již najíždění rychlostních zkoušek přineslo první drama, když v pátek dopoledne došlo k značnému držení způsobeného velkou havárií cisterny na Strakonické ulici v Praze. Tam zůstal stát Marek více jak 3 hod a tím pádem jsme neměli šanci stihnout plánovaný tréning 2 RZ na Sedlčansku. Naštěstí nám vyšli pořadatelé vstříc a vše jsme si napsali. Díky pánové.

 

Nejhorší je jet s vědomím, že se sice musíte závodit, ale zároveň nesmíte udělat chybu a dojet až do cíle. My jsme potřebovali z Příbrami maximum bodů, protože do Vsetína jsme již nejeli. Tam jsem startoval s Nikčou, ale o tom bude v prosinci zcela jiný a svým rozsahem unikátní článek. Těšte se:-) Takže Příbram byla výsledkově jak na houpačce. První RZ, velmi technická a na rozpis se nám docela povedla, druhá byla strašný letiště a tam jsem dostali, další byla pro nás zrušená, další zase letiště kde jsme dostali, další zrušená, následná volný průjezd pro překročení průměrné rychlosti, další se odjela a poslední se taky odjela, ale Bohostice-Milín nám nikdy nešla. A to byla celá sobota. Neděle se nesla v podobném duchu. Bohutín-Sádek je taková "divná" RZ. Někomu se líbí, mě teda moc ne. Je to na výkon auta a ne na rozpis. RZty na sedlčansku jsou ale super, zejména jsme si užili skok v Dublovicích, kde jsme dole nabrali docela dobrou rychlost, favorit se nezakuckal a už jsme letěli přes hranu silnice. Výsledkem byl docela tvrdý dopad na čumák, rozhozená geometrie a pomuchlaná trubka od vody. Ale stálo to za to. Bohužel v následném retardéru na šotolině se nám favorit zahrabal do hlíny, o kameny sednul na ližinu a museli jsme počkat na diváky, než fáčko strčí zpět. Dobrých 30 vteřin, ale i tak divákům děkujeme.Druhé průjezdy jsme jeli již na jistotu, i když na posledních dvou jsme jeli pro radost a docela rychle, bylo cítit, že motoru dochází po sezóně koníci a nejede jak by měl. Ono to bylo vidět již při vyzvednutí auta z ranního UP, kdy nešel Favorit nastartovat a tak dobrých 200m jsme tlačili do časovky. Stihli jsme to, ale já se vydýchával ještě na výjezdu ze servisu:-) Nakonec jsme ale úspěšně spatřili cíl a to bylo nejdůležitější.

Nyní se asi ptáte co dál. Jak je asi patrné, Favorit vydržel, dovezl nás úspěšně do cíle ve 20 soutěžích za sebou a to bez nějaké velké závady. Tímto mu velmi děkuji a Markovi pochopitelně také, že jsme mohli všichni tři prožít krásné závodní chvíle plné napětí, adrenalinu a zážitků. Favorita nyní dáme do garáže na čestné místo a bude po právu odpočívat. Možná jej někdy vytáhneme, ale na aktivní závodění již s Favoritem nemyslíme. V garáži totiž připravujeme něco velmi zajímavého. Ale než to dáme do stavu hodné preciznosti Marka, bude to několik měsíců trvat. Vydržte, bude to stát určitě za to.

Dnes 1 - Měsičně 104 - Celkem 107016