01.gif
Fotorally

Jak již název napovídá, hodnotím Rally Příbram tak nějak rozporuplně. Kdybych měl vypíchnout tři body, které si s odstupem času vybavím, budou to nejistý strat, rychlé tratě a souboj s Jirkou Teršem. Za nejistým startem mohou zejména peníze. Sezona už byla na svém konci a tomu odpovídal i rozpočet. Když se k tomu přičtou některé nutné opravy během sezony, tak už nebylo za co poslat startovné, koupit benzín a provést základní opravy a přípravy před startem. To by jsme ale nesměli jezdit rally, tedy sport vysoce návykový:-) A tak slovo dalo slovo a potřebné koruny jsme nakonec sehnali a mohli se postavit na start. Zde se musím přiznat, že jsem byl hnacím motorem ve shánění financí. Příbram je totiž moje srdeční záležitost, protože to byla moje první rally, kterou jsem ještě jako malý chlapec viděl na vlastní oči. Druhou vzpomínkou i když ne pozitivní jsou tratě. Soutěž ve formátu sobota, neděle bych hodnotil tak, že sobota děs a hrůza, tedy letiště a zase letiště (až na pár hezkých míst). Tomu také svědčí zrušená RZ Bohostice-Milín pro vysoký rychlostní průměr. Celkový charakter soboty byl divný, dlouhé přejezdy na nezáživné rychlostky. To neděle byla již lepší kafe. Bohutín-Sádek je klasická RZ a vložky na sedlčansku jsou prostě klasické rallyové testy. Neříkám, že je to nějaké perla, ale svým charakterem, rozbitým asfaltem, střídáním povrchů to přece jen bylo podstatně zajímavější závodění. Kde jsou ty doby, kdy se se ještě jezdilo v okolí Vystrkova, či Vysokého Chlumce, Kamíku, Svatého Jána. Tam jsou panečku cesty. Snad se jednou na těchto tratích svezu i já a vzpomenu si na moje vzory z mládí, kdy zde sváděli souboje Leo Pavlík s Audinou, Václav Blahna se 130LR či později Kadetem, Pavel Sibera s Favoritem či později Milan Dolák s Fordem či Toyotou. Málokdo si již možná vzpomene, že na Příbrami se také rozhodlo o tom, že vycházející hvězda motorsportu Roman Kresta získal první titul mistra právě na Příbrami. To se tahal o celkové prvenství s Tomášem Hrdinkou na Subaru WRC. Hrdinka celou soutěž s přehledem vedl, Romanovi stačilo dojet na třetím místě. Ale nějak mu celá soutěž neseděla a jezdil až kolem pátého místa. Na poslední RZ se ale stala divná závada u Fordu Focus WRC, kterého pilotoval Enrico Bertone. V jednom z retardérů se Focus zastavil a nešel více než minutu nastartovat. Pak jako zázrakem nastartoval a odjel. Tím se dostal Roman na kýžené třetí místo a vybojoval svůj první titul.

Ale i my jsem si užívali souboje na příbramských tratích. Nejvíce jako tradičně s posádkou Jiří Terš, Pavel Vítovec. Kluci mají obdobně výkonné nářadí a jedou neskutečně dobře. V sobotu ráno trápila Jirku trochu technika, takže jsme jim ujeli o cca 30s. Poté ale Jirka zabral a začal nás rychle dohánět. V neděli na mokrých tratích jsme to s Markem ještě zkusili, ale i zde byl Jirka rychlejší. Již jsme se smířili s bramborou ve třídě E1, když na poslední vložce v Dublovicích na kostkách Jirka přehnal trochu nájezdovou rychlost a o obrubník opravil přední nápravu a řízení. Takže třetí místo a tím i patřičný příděl bodů nám spadnul do kapsy. Tímto bych chtěl Jirkovi poděkovat za celou sezonu, kdy byl cílem našeho snažení a postupného zrychlování. Díky moc, bylo to fajn.

Závěrem bych si zde trochu postěžoval na celý systém mistrovství a některých pořadatelů. Ačkoliv Národní sportovní řády hovoří jasně - při počtu startujících v jedné třídě 5 a více, vyhlašuje se umístění prvních 3 posádek. Ve třídě E1 nás startovalo vždy kolem 8 posádek. Bohužel pouze v Klatovech při Vltavě jsme byli vyhlášeni na třetím místě. Všude jinde na nás pořadatelé kašlali. Nejde o ty pohárky, jde o to, že i v těchto nižších třídách se bojuje o každý metr trati a pohárek je pomyslnou třešničkou na dortu našeho snažení. Takže bych rád tímto apeloval na FAS a všechny pořadatele, zamyslete se prosím nad dodržováním řádů. Po posádkách vyžadujete vše do nejmenšího detailu, tak i posádky očekávají stejný přístup i od pořadatelů. Posledním podnikem celého MČRHA byl Vsetín, ale ten jsme již v plánu jet neměli. Tak jsme s napětím očekávali, jak dopadnou další naši kamarádi/soupeři na krásném Favoritu, posádka Farník-Zuzánek. Kluci jeli celou dobu velmi rychle, ale občas nevydržela technika. To se jim přihodilo také na Vsetínu, takže jsme o pouhý bod obsadili ve třídě E1 celkové druhé místo se ziskem 86 bodů za nedostižným Petrem Michálkem se Swiftem. Celkově v kategorii 4, kde jedou auta jako BMW, Škoda 130LR, Ford Siera, Lancia Delta a další dravci jsem skončili celkově na 6 místě z celkově 32 bodujících posádek. Na to, že to byla naše první sezona s Favoritem mezi velkými kluky to docela jde:-) Akorát činovníci z FASu se zase neobtěžovali s nějakým vyhlášením. Ale co, důležitější jsou přece zážitky, vzpomínky a parta kamarádů okolo.

 

 

 

Dnes 1 - Měsičně 107 - Celkem 106761