02.gif
Fotorally

Tato stejnojmená píseň od Karla Gotta by se letos směle mohla stát hymnou této rakouské soutěže. Jenže pád dní před závodem tomu ještě nic nenasvědčovalo a tak i přípravy na závody se nesly ve znamení otázky "Vezmeme s sebou taky suchý?". Zpětně dosti úsměvná otázka, ale pravdou je, že počasí na začátku ledna se odhaduje jen velmi špatně. Na poslední chvíli jsem Marka ještě přemluvil, aby do úzkých protektorovaných polských pneumatik s extrémním vzorkem a homologací E nechal nasřílet hřebíky. S odstupem čase se ukázala tato volba jako velice prozíravá a na těchto pneu za 1000Kč/kus jsme odjeli téměř celou soutěž. Tím zde rozhodně nevychvaluji kvality polských protektorářů, protože na mokrém asfaltu se tato guma chovala velmi nepředvídatelně a průjezd kruhovým objezdem byl spíše drift než plynulá jízda (nechápu, jak to může dostat E:-)), ale na sněhu to docela fungovalo. Příště ale sáhneme po osvědčené pneumatikářské značce. Dále jsme s sebou vazli dvě sady pneumatik Nokian také s hřeby, ale tyto gumy jsou široké, takže se do hlubokého sněhu úplně nehodily. I tak jsme si na nich dali tří RZ a docela to šlo. Jak jsme zmínil, Jänner je malé Monte Carlo a tedy i pneumatiková loterie. Dalším extrémem v porovnání s tím, co jsme doposud absolvovali je délka soutěže. 820km celkem a 223km "ostrých" rozdělených do dvou dnů je slušná porce kilometrů, takže náklady na benzín jsou také vyšší než obvykle. Dalším faktorem, který hraje neoddiskutovatelnou roli je spotřeba na kilometr. Na sněhu se totiž kola dosti protáčejí, takže než ujedete 10km trati, kola "nahrabou" o nějaké 2 km více. A takto bych mohl pokračovat dál a dál, jako jízda za tmy a do toho husté sněžení, přejezdy spočítané dosti přísně, takže se to stíhalo jen tak tak (pořadatelé pak pozdní příjezdy do ČK nepočítaly a byly rádi, že vůbec někdo přijel:-)).

Pro někoho byl 17. listopad 2018 ve znamení oslav svobody či demonstrací, já osobně jsem si užíval svobody na Traiva Rally Cupu. A aby těch oslav nebylo málo, vyjeli jsme s již plně fungující novou zbraní Opel Adam Cup. Krásné, malé, lehce ovladatelné, perfektně fungující žluté autíčko krásně zářilo v listopadovém sobotním ránu na tatrováckém polygonu. Autem jezdil jak Tomáš, tak i Marek, který se potřeboval s technikou seznámit před plánovaným Pražským Rallysprintem. Přece jen, jízda Škodou Favorit je zcela něco jiného než moderní auto. Interní týmový souboj mohl začít, otec vs. syn:-) Rozkaz zněl ale jasně - musí to odjet bez jediného škrábnutí, protože hned z Kopřivnice se vezlo auto na nový polep do Rally Designu ve Zlíně. Jo a ještě zpětně bych chtěl Tomášovi pogratulovat ke složení zkoušek v autoškole, zatím tedy jen na malou motorku. Při pohledu na první fotku, kde sedí jak zkušený mazák v moderním rally aute a jak jej pak následně ovládá, je to trochu paradox:-) Kdyby takovouto průpravu měl každý absolvent autoškoly, hned by bylo na silnicích podstatně bezpečněji.

Jak již název napovídá, na věhlasnou Bohemku jsme vyjeli s již správným polepem a to přímo továrním. Kamarád, mitfára a rally srdcař Jiří Benda sehnal kdesi origo design továrního polepu ex Berger a tak jsme jej poprosili a přemluvili, aby byl Favorit ve Véčkách již na Bohemce - taky kdy jindy, než ve městě automobilů Škoda. A tak jsme v sobotu odpoledne s naším Fačkenem a číslem 219 přejeli slavnostně slavnostní rampu na náměstí v Mladé Boleslavi a odstartovali do slavné Bohemky. Když píši slavné, tak musím říci, že latošní formát soutěže spíše připomínal delší sprint. Pořadatel připravil pouze 8 RZ, což je na dvoudenní soutěž žalostně málo. Je sice faktem, že RZ měli dlouhou kilometráž, ale na RZ je pánem ve voze řidič, na přejezdech zas tempo určuje spolujezdec, aby se stihla včas další časovka. Když už jsme u těch přejezdů, tak jezdit historikem po dálnici 50km tam a zase zpět nedělá technice vůbec dobře. A když se k tomu přidá i fakt, že čas na přejezd je tiptop a k tomu je ještě dálnice pro nehodu uzavřená a musí se kus objíždět, tak jsme si na přejezdu slušně "zazávodili".

Takže je sobota odpoledne, dusno v servisní zoně by se dalo krájet, když s odjezdem prvních aut se přihnala fakt silná bouřka doprovázená megavětrem, který s sebou bral zejména stany posádek a válel je před sebou. Naštěstí nás stan zůstal uložem v bezpečí karavanu, ale zuby nehty jsme drželi stan sousedů. Po dešti a větru přišla na řadu hektická debata co obout - zůstali jsme na suchých. První RZ Vinec byl vcelku fajn, občas vlhko, ale od aut před námi sousta vytahaného bordelu. Pak tankovačka a hurá na druhou stranu republiky, kdy nás přejezd o délce 80km zavedl do podůří Jizerských hor. Podotýkám, že stále na suchých, servis nebyl na seznamu. Naštěstí bylo taky sucho a projeli jsme asi nejkrásnější RZ, kterou jsme kdy absolvovali. Začalo se v Tanvaldu a končilo kousek za Navarovem. Fakt paráda projet v závoďáku místa, kam jsem ještě nedávnou jezdil koukat či fotit. Pak sprintem do servisu, vyměnit kola za mokrý, protože začalo zase pršet, nasadit rampu a zase stejné kolečko Vinec - Tanvald.

Neděle byl ve znamení super dlouhé polookruhové RZ Sychrov s cílem v Rychnově u Jablonce. RZ o délce 32km. Celkově pěkná RZ, často se střídal rytmus a měnil povrch. Naštěstí jsme nikoho nedojeli a nikdo nedojel nás, ale jak dopadl Jarda Kovanda při předjíždění asi ví každý. Nejsem příznivce těchto RZ, kdy se musíme koukat do zrcátek, zda někdo rychlejší nejede za námi. A taky délka 32km je extrémně náročná - držet tempo, mluvit, soustředit se na rozpis a sledovat techniku, jestli v závěrečném sjezdu nevadnou brzdy, jestli se to nepřehřívá, jestli vůbec žijeme. Fakt těžký a myslím, že by pořadatel měl brát ohled i na posádky historichých automobilů. Po této RZ zase dálniční přejezd do MB a městská RZ. Tu musím naopak pochválit, protože byla pěkná a technická s dojezdem na náměstí. Následoval servis a zase stejné kolečko. Dlouhá RZ, městská a poslední zatáčka na kostkách, cíl, odevzdat výkaz a pak už jen na rampu, UP, servis a domů. Schválně to píši takto rychle, protože letošní Bohemka byla rally kvapíkem.

Na závěr si dovolím jeden poznatek. Šumava, Krumlov a Bohemka. Tři velké soutěže, tři různé profily RZ. Charakter zkoušek je velmi rozdílný. Šumava spíš rychlejší, Krumlov samý horizont a Bohemka chvilku rychle, chvilku pomalu. Zítra odjíždíme na Pačejov, který jsme jeli již loňský rok. Pár RZ se jede stejně, něco je obráceně a někde jsou malé změny. Už se těšíme a uvidíme, jak nám to půjde na již "známých" tratích. Za fotky děkuji Martinu Trdlovi a kolegům fotografům, kteří se snad nebudou hněvat za to, že jsem použil jejich díla na tomto nevýznamném článku. Díky.

Pozdě ale přece Vám přináším pár fotek z Radouňské Rallye, konkrétně z páteční etapy (sobotu jsem jel již na rodinný výlet). Podíval jsem se na vyhlášenou servisní louku, pozdravil pár přátel a známých a pořídil pár fotografií ze servisu i z průjezdů na RZ. Tím, jak jsme začali jezdit "velké" závody, přátelskou atmosféru na "amatérských" soutěžích velmi oceňuji. Co ale musím pořadatelům trochu vytknout jsou velmi uvolněná pravidla bezpečnosti posádek. Zde musím souhlasit s kolegou Ivem Studeným, který v jednom článku na eWRC uvedl stejný názor. To, že posádka startuje do RZ bez patřičné kombinézy, nehořlavého spodního prádla, kukly, závodních bot a pro pilota rukavic, o pořádné helmě ani nemluvě, tak to je obrovský hazard. Osobně vím, že pořídit nejlevnější jezdeckou výbavu bez helmy vyjde na cca 12tis Kč a máte to na několik sezón. Kombinéza pro mechaniky je možná lehčí a není v ní takové horko, ale zkuste se v ní polít benzínem a zapátit - žádná sranda ani v nehořlavé:-) Takže užijte následující fotky ve zdraví:-)

P.S. Díky Hary za servis a tankovačku na Bohemce.

Dnes 0 - Měsičně 105 - Celkem 108430