02.gif
Fotorally

Pro někoho byl 17. listopad 2018 ve znamení oslav svobody či demonstrací, já osobně jsem si užíval svobody na Traiva Rally Cupu. A aby těch oslav nebylo málo, vyjeli jsme s již plně fungující novou zbraní Opel Adam Cup. Krásné, malé, lehce ovladatelné, perfektně fungující žluté autíčko krásně zářilo v listopadovém sobotním ránu na tatrováckém polygonu. Autem jezdil jak Tomáš, tak i Marek, který se potřeboval s technikou seznámit před plánovaným Pražským Rallysprintem. Přece jen, jízda Škodou Favorit je zcela něco jiného než moderní auto. Interní týmový souboj mohl začít, otec vs. syn:-) Rozkaz zněl ale jasně - musí to odjet bez jediného škrábnutí, protože hned z Kopřivnice se vezlo auto na nový polep do Rally Designu ve Zlíně. Jo a ještě zpětně bych chtěl Tomášovi pogratulovat ke složení zkoušek v autoškole, zatím tedy jen na malou motorku. Při pohledu na první fotku, kde sedí jak zkušený mazák v moderním rally aute a jak jej pak následně ovládá, je to trochu paradox:-) Kdyby takovouto průpravu měl každý absolvent autoškoly, hned by bylo na silnicích podstatně bezpečněji.

Jak již název napovídá, na věhlasnou Bohemku jsme vyjeli s již správným polepem a to přímo továrním. Kamarád, mitfára a rally srdcař Jiří Benda sehnal kdesi origo design továrního polepu ex Berger a tak jsme jej poprosili a přemluvili, aby byl Favorit ve Véčkách již na Bohemce - taky kdy jindy, než ve městě automobilů Škoda. A tak jsme v sobotu odpoledne s naším Fačkenem a číslem 219 přejeli slavnostně slavnostní rampu na náměstí v Mladé Boleslavi a odstartovali do slavné Bohemky. Když píši slavné, tak musím říci, že latošní formát soutěže spíše připomínal delší sprint. Pořadatel připravil pouze 8 RZ, což je na dvoudenní soutěž žalostně málo. Je sice faktem, že RZ měli dlouhou kilometráž, ale na RZ je pánem ve voze řidič, na přejezdech zas tempo určuje spolujezdec, aby se stihla včas další časovka. Když už jsme u těch přejezdů, tak jezdit historikem po dálnici 50km tam a zase zpět nedělá technice vůbec dobře. A když se k tomu přidá i fakt, že čas na přejezd je tiptop a k tomu je ještě dálnice pro nehodu uzavřená a musí se kus objíždět, tak jsme si na přejezdu slušně "zazávodili".

Takže je sobota odpoledne, dusno v servisní zoně by se dalo krájet, když s odjezdem prvních aut se přihnala fakt silná bouřka doprovázená megavětrem, který s sebou bral zejména stany posádek a válel je před sebou. Naštěstí nás stan zůstal uložem v bezpečí karavanu, ale zuby nehty jsme drželi stan sousedů. Po dešti a větru přišla na řadu hektická debata co obout - zůstali jsme na suchých. První RZ Vinec byl vcelku fajn, občas vlhko, ale od aut před námi sousta vytahaného bordelu. Pak tankovačka a hurá na druhou stranu republiky, kdy nás přejezd o délce 80km zavedl do podůří Jizerských hor. Podotýkám, že stále na suchých, servis nebyl na seznamu. Naštěstí bylo taky sucho a projeli jsme asi nejkrásnější RZ, kterou jsme kdy absolvovali. Začalo se v Tanvaldu a končilo kousek za Navarovem. Fakt paráda projet v závoďáku místa, kam jsem ještě nedávnou jezdil koukat či fotit. Pak sprintem do servisu, vyměnit kola za mokrý, protože začalo zase pršet, nasadit rampu a zase stejné kolečko Vinec - Tanvald.

Neděle byl ve znamení super dlouhé polookruhové RZ Sychrov s cílem v Rychnově u Jablonce. RZ o délce 32km. Celkově pěkná RZ, často se střídal rytmus a měnil povrch. Naštěstí jsme nikoho nedojeli a nikdo nedojel nás, ale jak dopadl Jarda Kovanda při předjíždění asi ví každý. Nejsem příznivce těchto RZ, kdy se musíme koukat do zrcátek, zda někdo rychlejší nejede za námi. A taky délka 32km je extrémně náročná - držet tempo, mluvit, soustředit se na rozpis a sledovat techniku, jestli v závěrečném sjezdu nevadnou brzdy, jestli se to nepřehřívá, jestli vůbec žijeme. Fakt těžký a myslím, že by pořadatel měl brát ohled i na posádky historichých automobilů. Po této RZ zase dálniční přejezd do MB a městská RZ. Tu musím naopak pochválit, protože byla pěkná a technická s dojezdem na náměstí. Následoval servis a zase stejné kolečko. Dlouhá RZ, městská a poslední zatáčka na kostkách, cíl, odevzdat výkaz a pak už jen na rampu, UP, servis a domů. Schválně to píši takto rychle, protože letošní Bohemka byla rally kvapíkem.

Na závěr si dovolím jeden poznatek. Šumava, Krumlov a Bohemka. Tři velké soutěže, tři různé profily RZ. Charakter zkoušek je velmi rozdílný. Šumava spíš rychlejší, Krumlov samý horizont a Bohemka chvilku rychle, chvilku pomalu. Zítra odjíždíme na Pačejov, který jsme jeli již loňský rok. Pár RZ se jede stejně, něco je obráceně a někde jsou malé změny. Už se těšíme a uvidíme, jak nám to půjde na již "známých" tratích. Za fotky děkuji Martinu Trdlovi a kolegům fotografům, kteří se snad nebudou hněvat za to, že jsem použil jejich díla na tomto nevýznamném článku. Díky.

Pozdě ale přece Vám přináším pár fotek z Radouňské Rallye, konkrétně z páteční etapy (sobotu jsem jel již na rodinný výlet). Podíval jsem se na vyhlášenou servisní louku, pozdravil pár přátel a známých a pořídil pár fotografií ze servisu i z průjezdů na RZ. Tím, jak jsme začali jezdit "velké" závody, přátelskou atmosféru na "amatérských" soutěžích velmi oceňuji. Co ale musím pořadatelům trochu vytknout jsou velmi uvolněná pravidla bezpečnosti posádek. Zde musím souhlasit s kolegou Ivem Studeným, který v jednom článku na eWRC uvedl stejný názor. To, že posádka startuje do RZ bez patřičné kombinézy, nehořlavého spodního prádla, kukly, závodních bot a pro pilota rukavic, o pořádné helmě ani nemluvě, tak to je obrovský hazard. Osobně vím, že pořídit nejlevnější jezdeckou výbavu bez helmy vyjde na cca 12tis Kč a máte to na několik sezón. Kombinéza pro mechaniky je možná lehčí a není v ní takové horko, ale zkuste se v ní polít benzínem a zapátit - žádná sranda ani v nehořlavé:-) Takže užijte následující fotky ve zdraví:-)

P.S. Díky Hary za servis a tankovačku na Bohemce.

Po protrápené, ale dojeté Vltavě jsme se s Markem domluvili, že další metou, kterou pokoříme bude zrádný a horizonty protkaný Krumlov. Když jsem pročítal Zvláštní ustanovení a hlavně Časový harmonogram, získával jsem stále větší a větší respekt a v duchu si říkal, co tady sakra dělám a proč do toho vůbec lezu. Spojení těžkého Kohoutu a Sv. Jána do jedné RZ, před kterou byl velmi těžký Rožmitál, byla fakt výzva. Ani Sobota nebyla nikterak lehká, a RZ Malonty a Lipno taky budily respekt. Jak se ale ve finále ukázalo, bylo to ještě těžší, než jsem si myslel.



Vše totiž změnil jeden mocný faktor – počasí. Idylické páteční dopoledne vystřídalo kruté odpoledne a večer. Bouřka, kroupy a všeljaké přírodní živly se prohnali českokrumlovskem a měnili RZ před očima k nepoznání. Asi nejvíce zasažena byla obec Malonty, podle které se také krásná a těžká zkouška jmenuje. Tato RZ byla pro oba průjezdy zrušena. Když jsme pak projížděli RZ volným průjezdem a viděli hromady krup, polámané stromy, silnici zasypanou jehličím, vůbec jsem se rozhodnutí činovníků nedivil. Ale zpět k pátku. První byla divácká RZ na výstavišti v Budějovicích. Neblbnout, v klidu ji projet – tak zněl náš plán. Podařilo se. V servisu mezitím probíhalo sledování počasí a když jsme viděli start v Jelení zahradě pod vodou, volba byla jasná – mokré pneu. Jenže po první RZ byl servis pouze 15min. pro velké týmy pohoda jazz, ale pro nás urputný závod s časem. Přijeli jsme o pár vteřin pozdě, takže hned na začátku pentle 10s. Ale co, máme mokré. Na startu RZ2, tedy Rožmitálu jsme byli za tyto pryže velmi rádi. Taky jsme zajeli docela dobrý čas, ačkoliv jsme to jeli hodně na jistotu. RZ 3, tedy první průjezd Kohoutem byl pro havárii zrušen, tak jsme pouze upravili trochu rozpis. Pak následoval servis. V servisu jsme se rozhodli nechat mokré gumy, ačkoliv by lépe seděli media (ty ale zůstaly doma v garáži?). Na startu druhého Rožmitálu jsme byli zastaveni z důvodu havárie a následoval volný průjezd. To už byla tma jak v pytli a vypařující voda dělala na mnoha místech pěkně hustou mlhu. V kombinaci s dálkovýma světlama to nebylo nic moc, takže jsem přepínal páčky světel jak někde v letadle. Kohout byl pěkně fakt náročný. Kousek po startu ale začalo auto vydávat strašně bručivý zvuk. Přemýšleli jsme, co to může být – to se pak blbě závodí. Čas tomu taky odpovídal a byl strašnej. Rychlá kontrola stavu techniky v cíli, žádné zjištění, poslední okruhová RZ ve strašný mlze a lehce po půlnoci servis. V servisu jsme zjistili, že jsme asi o nějaký šutrák na Kohoutu rozpárali tlumič výfuku jak konzervu. Ale co teď, jinej nemáme, ale nevzdáme to. Tak za dunění jak z tanku dáváme auto do UP.


Sobota je ve znamení zrušených Malont. Tím se závodní kilometráž značně redukuje. Nová RZ Rožmberk je svižná, ale docela nám sedla. V posledním servisu se radíme, co obout. Risknout suchý, nebo jistotu mokrý. Kolegové soupeři mají mokré, a by jsme se posunuli dopředu, riskujeme suchý. Risk není pokaždý zisk a tak při příjezdu na Lipno nás vítá brutální slejvanec. Posun pořadím je evidentně v háji. No co, i to jsou závody. Hlavně v klidu projet Lipno (mezi námi, je to fakt těžká RZ, kde se střídá tempo a celkově svým charakterem je dosti zrádná). Na to, že jedeme suchý a soupeři ve třídě mokrý, dostaneme jen 10s. Pak už projet poslední Rožmberk – taky na jistotu a hurá do cíle.

Musím říci, že i po téměř měsíci mám stále na paměti spoustu úseků a míst, které jsou na pravé závodnické srdce. Krumlov je opravdu mazec. Nyní se připravujeme na Bohemku. Auto dostalo řádnou přípravu, měnil se pochopitelně vejfuk (je ze silnějšího plechu), ale taky spojka (ta už na posledních dvou RZ pěkně klouzala), brzdové hadičky (zadní brzdy trochu tekly), nová jsou zrcátka (typu Beskyd, původní tovární byly spíš jak uši), ale hlavně, máme super závodnický polep. Takže na Bohemce budete všichni mrkat?
Fotky vyfotil, zpracoval a zaslal kamarád, fotograf a rally nadšenec Honza Marek. Honzo, díky moc.

Dnes 4 - Měsičně 148 - Celkem 107227